Miroslava Maixnerová

v roce 2020 o sobě napsala :

Narodila jsem se v Brně, ve čtvrti, které se říká „Staré Brno“. Měli jsme dvougenerační dům se zahradou a předzahrádkou. Když jsem se narodila, byla jsem úplně malinká. Do hluboké noci jsem neutišitelně řvala a tak jsem od nejbližších dostala přezdívku „zpěvačka“.
Úplně nahoře v domě byl opuštěnej ateliér – strejdův ateliér – kterej zůstal tak, jak byl, když se strýc (umělec a vynálezce) rozhodl i s rodinou emigrovat do USA. Z něj se dalo vyjít na terasu přímo pod střechou a na ni vedl žebřík, na kterej jsme nesměli lézt. Na hřebenu střechy se krásně sedělo, výhled na řeku a okolní domy byl nádhernej. Dívala jsem se dolů na malinký lidi a zavírala oči proti slunku, protože pak se mi za víčkama dělaly ty krásný barevný kroužky.
A ty mám ráda doteď. Ale oční klamy už mi nestačí, a tak dělám krásu vlastní: vybudovala jsem vlastní výtvarnou školu – vytvářím ručně řezané plakáty – a malby s mozaikovitým stylem i bez – ilustrace – kresby – obrazy kombinovanou technikou – nástěnné malby – a mnoho dalšího.
Jsem vdaná, mám 2 dcery a společný ateliér s manželem Jakubem v brněnské Mosilaně. Ke konci roku se nám narodí syn. Můj život zásadně ovlivnila filosofie „Principy života“.

Výběr z díla Miroslavy Maixnerové